Obětavec

IMG_20181016_082413.jpg

Ani nevím, kde jsem ho poprvé zaregistrovala. Mně se zdá, že ho znám už hodně, hodně dlouho. Ale budu přemýšlet. Možná to bylo na poradách AHA Vyškov, kde jsme s Petrem oba fungovali v radě. Možná jsem ho obdivovala, když se kolem něho na závodech motalo malé kučeravé, neposedné děvčátko, nebo možná to bylo tehdy, když fandil svojí ženě Janě, která si pohrávala s koulí ve vrhačském kruhu. Já už vím, poprvé jsem ho zaregistrovala na atletickém oválu, při běhu, který byl specifický. Petr se řítil, ve tváři měl odhodlání a po doběhu spokojenost a skromnost. Jakoby chtěl být v běhu středem vesmíru a objevoval neobyčejné dobrodružství. Po doběhu skromně vždy s dobrou náladou odcházel. Kdyby vytvořil i světový rekord zůstal by stejný.
To bylo možná 12 – 13 let nazpátek.
Dnes se vídáme pravidelně a častěji. To proto, že vozí kromě kučeravé dívky i další tři svoje děti do našeho Orlíku a je to on a jeho rodina, která objíždí celou republikou po závodech a reprezentuje Orel Vyškov a proto, že když si řeknu o pomoc nebo radu je on tím, kdo pomůže i poradí.

Právě proto jsem ho vybrala, abych vám ho představila. Skromného obětavce, člena rady Orla Vyškov, trenéra v záloze, otce čtyřech skvělých dětí Petra Halase.

IMG_20181016_083635.jpg

Otázky pro Petra

*Představil by si se nám?

V prosinci mi bude 45 let (vůbec se na to necítím!), dětství a mládí jsem prožil v Drnovicích, nyní už 14 let bydlíme s rodinou v Lulči. S mojí manželkou máme 4 úžasné děti, které nám dělají radost. Ke sportu je vedeme odmalička, ale nebráníme ani jiným zájmům.

Pokud se mně týká, kromě sportu mám rád rychlá závodní auta, občas si přečtu nějakou knihu, buď o sportu nebo literaturu faktu, zejména II. světovou válku, po dlouhých letech jsem se znovu začal věnovat papírovému modelářství, mám rád irskou rockovou skupinu U2 a hudbu 70. – 90. let. Kromě své práce v kanceláři jsem si v letech 2010-2014 vyzkoušel jaké to je být starostou obce a je to zkušenost k nezaplacení.

*Kdo tě vedl ke sportování?

   Když nepočítám školní tělocvik, což jsem moc nemusel, tak první sport co jsem začal provozovat, když mně starší bratr vzal ve 12 letech do Nemojan na trénink volejbalu. Hrál jsem do 20 let, mezitím jsem od 17 let začal běhat. Nejdřív na gymnáziu školní soutěže z donucení, ale postupně mně to začalo bavit a běhal jsem sám. Musím zmínit tělocvikáře prof. Hermana, Královou a Daněčkovou, kteří mně v tom podporovali a jsem jim dodnes vděčný.

Do vyškovského Orla mě v létě 1996 přivedl Dalibor Cibulka, v té době jsme hodně jezdili na volejbalové turnaje a také na atletické závody.

Mým velkým podporovatelem a kamarádem je už 25 let Radek Kala starší, který mi s plánováním tréninku hlavně v začátcích pomáhal. Jinak jsem svůj trénink skládal ze zkušeností kamarádů, časopisů, učebnic a všechno jsem si na sobě vyzkoušel…

Jaké byly tvé výkony ve sportu?

  Nijak oslňující, ve volejbalu jsme v Nemojanech a později v Drnovicích hráli okresní soutěže, v atletice mám celkem slušné osobáky, ale to už je dávno.

* Na který okamžik ve sportu vzpomínáš rád?

   Krásných sportovních okamžiků, které mi zůstanou do konce života mám hodně, ať už jako divák v televizi nebo přímo na stadionu. Nikdy nezapomenu na slavné fotbalové zápasy v Drnovicích, poslední závod Usaina Bolta v Ostravě, letošní ME v Berlíně nebo vítězství Gabriely Koukalové v NMNM. Na vlastní oči jsem v červenci 1995 viděl světový rekord ve skoku o tyči žen v Ostravě.

No a mé aktivní zážitky jsou spojené s atletikou, kdy jsme jako družstvo Sokola Vyškov v 90. letech jezdili po soutěžích, na mítink do Remeše…byla tam bezvadná parta, legrace ale i skvělé výkony. V současné době je pro mně zážitkem každý závod, který se povede a strávíme ho ve společnosti kamarádů ať už Orlíků nebo jinde. V poslední době mně nadchla ostravská atletická hala a vůbec halové závody, tak doufám že zde ještě nějaké zážitky přibudou.

*Jaký tvůj sportovní výkon má pro tebe největší cenu?

Pokud bych měl zhodnotit své atletické výkony, tak asi 1:19:23 v půlmaratonu a 16.155m v hodinovce. A podařilo se mi absolvovat triatlon a duatlon, což pro mě výkon je, jelikož jsem neplavec a na kolo sednu tak jednou za rok…

*Co pro tebe znamená sport v současnosti?

Sport je pro mě životní styl, bez sportu si nedovedu představit že bych fungoval. Však první věc, kterou doma děláme, že vezmeme běžecké termínovky, naplánujeme závody na rok dopředu a potom podle toho plánujeme ostatní akce, dovolenou atd….

*Co ti sport dává a co bere?

   Sport mi dává hodně, jednak se člověk udržuje v kondici, takže toho zvládne mnohem víc, díky sportu mám spoustu skvělých kamarádů, a taky hodně zážitků.

* Udělal si trenéra atletických přípravek/TAP. Nechceš si trenérské znalosti rozšířit a trénovat taky orlíky?

   Vzhledem k tomu, že manželka trénuje malé Orlíky, a máme to s našimi dětmi hodně časově náročné všechno skloubit, tak už by na to asi nebyl čas a prostor, ale když je potřeba rád pomůžu s tréninkem běžců a trochu je proženu…

* Jsi v Radě Orla Vyškov. Co by si v Orlu, nebo v Orlíku změnil, nebo vylepšil?

Jednak by se hodily nějaké prostory na zimní tréninky, ale to je taková záležitost, kterou asi nevyřešíme.

Máme tady dobrou partu trenérů a rodičů, která je základem aby to fungovalo.

Máme snahu se stát atletickým oddílem se vším všudy. K tomu mně trochu chybí i přístup některých rodičů i závodících dětí, připadá mi, že pro ně je to pořád jen kroužek, k tomu aby se v atletice prosadili je potřeba tvrdá dřina a taky podpora, prostě aby atletika byla na jednom z prvních míst v rodinných prioritách, byť uznávám, že to není pro každého.

*Jak na tom podle tebe Orlíci jsou?

Na některých dětech je vidět, že jim chybí ten přirozený pohyb venku, spoustu věcí, které by měly a mohly umět se učí až na tréninku. Dřív do sportovního kroužku chodily děti které chtěly závodit a soutěžit, dnes jsou tam všechny, protože rodiče chtějí aby alespoň nějaký sport dělaly a hýbaly se…

Ale pozitivně – je mezi nimi spousta talentů, jen to vzít za ten správný konec a pracovat s nimi. A na to dobré trenéry máme.

*Všechny tvé děti sportují v Orlíku, nebo za Orel Vyškov. Kam by si chtěl, aby to ve sportu dotáhly?

Samozřejmě co nejdál…. Ale vážně, budu rád když se pro ně sport stane životním stylem, a jestli budou běhat nebo něco jiného je vedlejší.

*Jaké jídlo máš rád?

  Snažím se jíst tak, abych moc nepřibral, ale mám moc rád jakékoliv buchty a   sladké…a nepiji pivo…

*Jaké vlastnosti si ceníš?

  Upřímnost a slušnost

*Vystudoval si právnickou školu. Je ve sportu všechno spravedlivé?

   Není. Od takových sportů jako gymnastika, mažoretky, krasobruslení, skoky do vody, synchronizované plavání apod, kde rozhoduje subjektivní hodnocení rozhodčích, přes kolektivní sporty, kde se jednotlivec může schovat za výkon ostatních, až po neobjektivní rozhodčí, podplácení apod. V tom je atletika spravedlivá, každý bojuje sám za sebe a všechno se dá objektivně změřit.

* Kdyby si byl na ostrově sám s televizí, čemu dáš přednost: pohádce, kriminálce, nebo MS v atletice?

   Určitě atletice, nejen proto že jsem běžec, ale hlavně MS trvá dva týdny a do té doby by mně určitě někdo našel a odvezl…

*Co o tobě nevíme?

Asi už jsem řekl všechno. Jsem založením hodně konzervativní člověk, z tohoto pohledu mi dnešní doba a společnost v mnoha ohledech připadá postavená na hlavu. Pořád se něco vymýšlí a nepoužívá se zdravý selský rozum. Ale žijeme jen jednou, tak je potřeba využít každou příležitost a život si ve všech směrech užít.

Hrabovsky_P_99.jpg

Reklamy
Rubriky: Představujeme | Napsat komentář

Víkendové závody

IMG-20181020-WA0002

O minulém víkendu se činila i Anička Halasová. Jako jediná z našeho oddílu se přihlásila na Mistrovství Jihomoravského kraje v přespolním běhu, které se konalo na známé trati lesoparku vedle atletického stadionu v Hodoníně. V kategorii starších žákyň doběhla na 7. místě.

V neděli se potom s taťkou vydali do Grymova na rychlou, rovinatou a přesnou pětku. Sice už bylo chladněji a foukal nepříjemný vítr, ale předpoklady se potvrdily a Anička doběhla celkově mezi všemi ženami 11. ve svém nejlepším čase 26:01 a Petr skončil ve své kategorii na 7. místě v čase 18:44.

 

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

Máme nové TAPky

PRAHA/info Romana Měřínská. V sobotu 13.10.2018 se Kačka Kostihová, Lenka Tučková, Romča Měřínská, Lea Hanulíková a  Marťa Kuncová zúčastnili ŠKOLENÍ TAP – Školení trenérů atletických přípravek, které se konalo v Praze. Školení vedla Dita Franklová a Mgr. Jana Střelcová.
IMG_20171105_214206

Školení bylo rozděleno na dvě části (teoretickou, která proběhla dopoledne), kde se probrala problematika atletických přípravek, sportování dětí, úrazová prevence a první pomoc u dětí. V závěru teorie zaznělo i něco málo z právního prostředí.

Po obědové pauze už jsme se všichni těšili ven, počasí nám naštěstí přálo. Sluníčko nám dodávalo sílu a ještě víc podporovalo pohodovou atmosféru, která vládla celým školením od samého rána.

Odpolední praktická část byla naprosto úžasná a plně obohacující. Školící trenérky chrlily jeden parádní nápad za druhým, jak zpestřit trénink tak, aby bavil nejen naše svěřence, ale i nás jako budoucí trenéry. Bylo naprosto ohromující s jakým nadšením a energií nám předávali svoje zkušenosti. Mělo to jen jednu jedinou chybu, že to rychle uteklo.

V závěru jsme dostali certifikát a těšíme se na to, jak nabyté znalosti využijeme v praxi s našimi dětmi v Orlíku.

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

Pražská hodinovka

PRAHA. V sobotu 20. Října 2018 se šli chodci rozloučit s chodeckou sezonou do Prahy, kde chodecký oddíl AC Rumburk spolu se SMOLA CHŮZE pořádal už 6. ročník Pražské chodecké hodinovky. Chodečtí experti očekávali od vyškovských orlů větší účast, proto musím moc poděkovat třem odvážným chodkyním, za reprezentování naší chodecké líhně. Počínaly si skvěle.

Praskhodinovka20181519
Na start 3 km se postavily dvě žákyně: Terka Račanská a Míša Škařoupková. I tentokrát Terka Míšu těsně porazila, ale je vidět, že společný trénink jim vyhovuje, protože Míša zaznamenala velký pokrok a obě holky se pěkně nejen pomáhají, ale i fandí.

Praskhodinovka20181388.jpg

Zvítězila rumburská chodkyně Katka Nedvídková, Terka časem 18:21.3 byla na krásném druhém místě a třetí Míša časem 18:22.7.

Praskhodinovka20182108.jpg
Hodinovku si poprvé vyzkoušela trenérka Ivana Škařoupková. Její tajný sen byl pokořit 10 km. Nedala je, ale sen není nemožný. Vyhrála Anežka Drahotová, česká reprezentantka a evropská vícemistryně, která za hodinu nachodila 12740m. Ivana zdolala 9593m a krásné 7. místo. Ivčo tak příště.

Praskhodinovka20182588.jpg
Blahopřejeme!

Rubriky: Uncategorized, Výsledky | Napsat komentář

Vrhačům

Milí orlíci,

nabízím vám zde tabulku nejen pro vrhače.

Zjistíte v ní, jak se letos dařilo orlíkům s atletickým náčiním. (kriket je jen u těch, co vrhali)

Pro vrhače je tam i porovnání s loňským rokem.

Můžete i poznat, kdo trénuje poctivě a často, jak se posouvá mnohem více, než Ti, co tomu tolik nedají. Snad to některé namotivuje a najdou si svůj cíl nebo soupeře, kterého se pokusí příští rok překonat.

Koulaři, vy snad ještě v hale do konce roku.

Pokud někdo vrhal mimo ČAS a nedodal výkony, může mi poslat opravu.

Vrhačům

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

Běh Slavkovem

DSC_0360
 V sobotu 13.10.2018 se další skupina orlíků vydala doslova “ za humna“ do Slavkova. Jak již název napovídá, Běh Slavkovem je městský běžecký závod pro všechny věkové kategorie s neopakovatelnou atmosférou – běhá se přes nádvoří zámku, zámecký park, který byl díky podzimu zkrášlen nádhernými barvami, zámeckou alejí i přes náměstí.
   Orlíků se sešlo poměrně hodně mezi dětmi, zahanbit se ale nedali ani dospělí – všichni naši závodníci se vešli do TOP10. Pánové omluví, jejich výkony byly super, ale orlíkovská děvčata ve Slavkově předváděla opravdu skvělé představení.   Hned v první kategorii – v běhu na 650m – dominovala stylem start – cíl Ester Vlachová, která zvítězila nejen mezi děvčátky, ale porazila i všechny kluky. V běhu na 1km se blýskla Maja Tomanová, která dokázala jako mladší v kategorii porazit spoustu soupeřek a získala zasloužené stříbro.
V běhu na 2km předvedla fantastický výkon Stela Tomanová, která dokázala ve společném závodě ročníků 2004-2008 porazit nejen všechny soupeřky, ale ve strhujícím finále porazila i nejlepšího kluka. V tomto závodě překvapila svou bojovností i Anežka Kraisová, která nakonec skončila těsně pod bednou na nepopulárním 4. místě.
    V závodě na 10km si stále pohodová Vendulka Dudová vyběhla parádní stříbro a napodobila ji i Anička Halasová, která si 10km zaběhla úplně poprvé. Mezi muži v závodě na 10km na medailové pozice dosáhli Jirka Bubeník a Petr Halas.
  Výsledky
1. místo – Vlachová Ester, Tomanová Stela, Bubeník Jiří
2. místo – Tomanová Maja, Halasová Anna, Dudová Vendula, Halas Petr
4. místo – Kraisová Anežka
5. místo – Halasová Anežka
6. místo – Provazník Rafael, Provazník Zdeněk
7. místo – Grec Josef, Provazník Gabriel
9. místo – Černý Dominik, Taušová Aneta, Krais Metoděj, Tauš Petr
DSC_0290
Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář

Vrhačský pětiboj v Brně

V sobotu 13.10.2018 vyrazilo 5 závodníků z Orla Vyškov na vrhačský pětiboj do Brna na Rosničku. Počasí opět vyšlo, sluníčko svítilo, bezvětří, radost závodit.

IMG_20181013_100134_HDR.jpg

Jediná odvážná, která zvládla celý pětiboj, byla Kristýna Štofková. Momentálně v každé vrhačské disciplíně drží svými osobáky i rekordy oddílu. Ten první posunula hned v kladivu na 32,54 m. U koule asi moc spokojená s výkonem nebyla, přesto kouli vyhrála. Na disku si opět rekordem 22,63 m radost udělala. V oštěpu i břemenu, mohla být spokojená, za rekordy příliš nezaostala.  Celkový výsledek v pětiboji byl 2384 bodů a 4. místo. V mezisoučtu, při vrhačském trojboji, byla dokonce 3. s 1307 body. Krásné rekordy, velká gratulace.

Další, kdo zvládl alespoň trojboj, byla Silva Hanulíková.  Také se s tím nepárala. Kam nastoupila, tam si dala osobák a ve své kategorii i rekord oddílu.                                              Koule 9,24 m, disk 18,46 m, oštěp 24,19 m a trojboj 1097 bodů.

Její maminka, Alena Hanulíková, si také dvě disciplíny vyzkoušela. V kouli hned posunula ženský, oddílový rekord, když si vrhla osobák 7,65 m.                                                V disku za ním jen o 13 cm zaostala.

Poslední zástupkyní něžného pohlaví byla Aneta Masaříková. Ta celý závod bojovala s trémou, protože víme, že na trénincích jí to létá víc. Nastoupila v kouli a disku.                      S výkony sice spokojená nebyla, ale například v disku o hmotnosti 0,75 kg vyhrála výkonem 18,63 m. Takže super.

Jediný z mužských složek nastoupil do soubojů Roman Weiter. V kladivu i břemenu podal standardní výkony, v disku pak hodil 27,11 m, což je slušné jen 21 cm za orelským osobákem.

Zatím stále sbíráme zkušenosti a hledáme se v technikách. Výkony se nám zatím často lepší, tak se jistě máme, ještě na co těšit. Hodně zdaru…

Fotografie k nahlédnutí zde.

Rubriky: Uncategorized | Napsat komentář