Obětavec

IMG_20181016_082413.jpg

Ani nevím, kde jsem ho poprvé zaregistrovala. Mně se zdá, že ho znám už hodně, hodně dlouho. Ale budu přemýšlet. Možná to bylo na poradách AHA Vyškov, kde jsme s Petrem oba fungovali v radě. Možná jsem ho obdivovala, když se kolem něho na závodech motalo malé kučeravé, neposedné děvčátko, nebo možná to bylo tehdy, když fandil svojí ženě Janě, která si pohrávala s koulí ve vrhačském kruhu. Já už vím, poprvé jsem ho zaregistrovala na atletickém oválu, při běhu, který byl specifický. Petr se řítil, ve tváři měl odhodlání a po doběhu spokojenost a skromnost. Jakoby chtěl být v běhu středem vesmíru a objevoval neobyčejné dobrodružství. Po doběhu skromně vždy s dobrou náladou odcházel. Kdyby vytvořil i světový rekord zůstal by stejný.
To bylo možná 12 – 13 let nazpátek.
Dnes se vídáme pravidelně a častěji. To proto, že vozí kromě kučeravé dívky i další tři svoje děti do našeho Orlíku a je to on a jeho rodina, která objíždí celou republikou po závodech a reprezentuje Orel Vyškov a proto, že když si řeknu o pomoc nebo radu je on tím, kdo pomůže i poradí.

Právě proto jsem ho vybrala, abych vám ho představila. Skromného obětavce, člena rady Orla Vyškov, trenéra v záloze, otce čtyřech skvělých dětí Petra Halase.

IMG_20181016_083635.jpg

Otázky pro Petra

*Představil by si se nám?

V prosinci mi bude 45 let (vůbec se na to necítím!), dětství a mládí jsem prožil v Drnovicích, nyní už 14 let bydlíme s rodinou v Lulči. S mojí manželkou máme 4 úžasné děti, které nám dělají radost. Ke sportu je vedeme odmalička, ale nebráníme ani jiným zájmům.

Pokud se mně týká, kromě sportu mám rád rychlá závodní auta, občas si přečtu nějakou knihu, buď o sportu nebo literaturu faktu, zejména II. světovou válku, po dlouhých letech jsem se znovu začal věnovat papírovému modelářství, mám rád irskou rockovou skupinu U2 a hudbu 70. – 90. let. Kromě své práce v kanceláři jsem si v letech 2010-2014 vyzkoušel jaké to je být starostou obce a je to zkušenost k nezaplacení.

*Kdo tě vedl ke sportování?

   Když nepočítám školní tělocvik, což jsem moc nemusel, tak první sport co jsem začal provozovat, když mně starší bratr vzal ve 12 letech do Nemojan na trénink volejbalu. Hrál jsem do 20 let, mezitím jsem od 17 let začal běhat. Nejdřív na gymnáziu školní soutěže z donucení, ale postupně mně to začalo bavit a běhal jsem sám. Musím zmínit tělocvikáře prof. Hermana, Královou a Daněčkovou, kteří mně v tom podporovali a jsem jim dodnes vděčný.

Do vyškovského Orla mě v létě 1996 přivedl Dalibor Cibulka, v té době jsme hodně jezdili na volejbalové turnaje a také na atletické závody.

Mým velkým podporovatelem a kamarádem je už 25 let Radek Kala starší, který mi s plánováním tréninku hlavně v začátcích pomáhal. Jinak jsem svůj trénink skládal ze zkušeností kamarádů, časopisů, učebnic a všechno jsem si na sobě vyzkoušel…

Jaké byly tvé výkony ve sportu?

  Nijak oslňující, ve volejbalu jsme v Nemojanech a později v Drnovicích hráli okresní soutěže, v atletice mám celkem slušné osobáky, ale to už je dávno.

* Na který okamžik ve sportu vzpomínáš rád?

   Krásných sportovních okamžiků, které mi zůstanou do konce života mám hodně, ať už jako divák v televizi nebo přímo na stadionu. Nikdy nezapomenu na slavné fotbalové zápasy v Drnovicích, poslední závod Usaina Bolta v Ostravě, letošní ME v Berlíně nebo vítězství Gabriely Koukalové v NMNM. Na vlastní oči jsem v červenci 1995 viděl světový rekord ve skoku o tyči žen v Ostravě.

No a mé aktivní zážitky jsou spojené s atletikou, kdy jsme jako družstvo Sokola Vyškov v 90. letech jezdili po soutěžích, na mítink do Remeše…byla tam bezvadná parta, legrace ale i skvělé výkony. V současné době je pro mně zážitkem každý závod, který se povede a strávíme ho ve společnosti kamarádů ať už Orlíků nebo jinde. V poslední době mně nadchla ostravská atletická hala a vůbec halové závody, tak doufám že zde ještě nějaké zážitky přibudou.

*Jaký tvůj sportovní výkon má pro tebe největší cenu?

Pokud bych měl zhodnotit své atletické výkony, tak asi 1:19:23 v půlmaratonu a 16.155m v hodinovce. A podařilo se mi absolvovat triatlon a duatlon, což pro mě výkon je, jelikož jsem neplavec a na kolo sednu tak jednou za rok…

*Co pro tebe znamená sport v současnosti?

Sport je pro mě životní styl, bez sportu si nedovedu představit že bych fungoval. Však první věc, kterou doma děláme, že vezmeme běžecké termínovky, naplánujeme závody na rok dopředu a potom podle toho plánujeme ostatní akce, dovolenou atd….

*Co ti sport dává a co bere?

   Sport mi dává hodně, jednak se člověk udržuje v kondici, takže toho zvládne mnohem víc, díky sportu mám spoustu skvělých kamarádů, a taky hodně zážitků.

* Udělal si trenéra atletických přípravek/TAP. Nechceš si trenérské znalosti rozšířit a trénovat taky orlíky?

   Vzhledem k tomu, že manželka trénuje malé Orlíky, a máme to s našimi dětmi hodně časově náročné všechno skloubit, tak už by na to asi nebyl čas a prostor, ale když je potřeba rád pomůžu s tréninkem běžců a trochu je proženu…

* Jsi v Radě Orla Vyškov. Co by si v Orlu, nebo v Orlíku změnil, nebo vylepšil?

Jednak by se hodily nějaké prostory na zimní tréninky, ale to je taková záležitost, kterou asi nevyřešíme.

Máme tady dobrou partu trenérů a rodičů, která je základem aby to fungovalo.

Máme snahu se stát atletickým oddílem se vším všudy. K tomu mně trochu chybí i přístup některých rodičů i závodících dětí, připadá mi, že pro ně je to pořád jen kroužek, k tomu aby se v atletice prosadili je potřeba tvrdá dřina a taky podpora, prostě aby atletika byla na jednom z prvních míst v rodinných prioritách, byť uznávám, že to není pro každého.

*Jak na tom podle tebe Orlíci jsou?

Na některých dětech je vidět, že jim chybí ten přirozený pohyb venku, spoustu věcí, které by měly a mohly umět se učí až na tréninku. Dřív do sportovního kroužku chodily děti které chtěly závodit a soutěžit, dnes jsou tam všechny, protože rodiče chtějí aby alespoň nějaký sport dělaly a hýbaly se…

Ale pozitivně – je mezi nimi spousta talentů, jen to vzít za ten správný konec a pracovat s nimi. A na to dobré trenéry máme.

*Všechny tvé děti sportují v Orlíku, nebo za Orel Vyškov. Kam by si chtěl, aby to ve sportu dotáhly?

Samozřejmě co nejdál…. Ale vážně, budu rád když se pro ně sport stane životním stylem, a jestli budou běhat nebo něco jiného je vedlejší.

*Jaké jídlo máš rád?

  Snažím se jíst tak, abych moc nepřibral, ale mám moc rád jakékoliv buchty a   sladké…a nepiji pivo…

*Jaké vlastnosti si ceníš?

  Upřímnost a slušnost

*Vystudoval si právnickou školu. Je ve sportu všechno spravedlivé?

   Není. Od takových sportů jako gymnastika, mažoretky, krasobruslení, skoky do vody, synchronizované plavání apod, kde rozhoduje subjektivní hodnocení rozhodčích, přes kolektivní sporty, kde se jednotlivec může schovat za výkon ostatních, až po neobjektivní rozhodčí, podplácení apod. V tom je atletika spravedlivá, každý bojuje sám za sebe a všechno se dá objektivně změřit.

* Kdyby si byl na ostrově sám s televizí, čemu dáš přednost: pohádce, kriminálce, nebo MS v atletice?

   Určitě atletice, nejen proto že jsem běžec, ale hlavně MS trvá dva týdny a do té doby by mně určitě někdo našel a odvezl…

*Co o tobě nevíme?

Asi už jsem řekl všechno. Jsem založením hodně konzervativní člověk, z tohoto pohledu mi dnešní doba a společnost v mnoha ohledech připadá postavená na hlavu. Pořád se něco vymýšlí a nepoužívá se zdravý selský rozum. Ale žijeme jen jednou, tak je potřeba využít každou příležitost a život si ve všech směrech užít.

Hrabovsky_P_99.jpg

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Představujeme. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s